Tady se zamýšlím nad tím, že hledám prakticky celý život odpověď na vztahové otázky mezi lidmi, vím jak to cítím, ale nedokážu to správně popsat slovy. Paradoxně mi zde pomohla AI, kdy jsem se zkusil zeptat a říkám si „třeba z toho něco vypadne“.
Otázka pro AI, pro kterou mám jasnou odpověď, ale neuměl jsem jednoduše a výstižně odpovědět: Co je víc nebo důležitější? 100% vlastnosti člověka nebo vzájemná důvěra?
Odpověď AI:
To je hluboká a filozofická otázka, na kterou existuje poměrně jednoznačná odpověď, pokud se bavíme o dlouhodobých a zdravých vztazích (ať už partnerských, pracovních nebo přátelských).
Odpověď zní: Vzájemná důvěra je mnohem důležitější.
Zde je rozbor toho, proč „dokonalé vlastnosti“ bez důvěry nefungují, zatímco důvěra dokáže překonat i nedostatky v charakteru.
1. Teorie násobení nulou
Představte si vztah jako matematickou rovnici.
- Vlastnosti (100 %) jsou hodnota člověka (inteligence, krása, schopnosti, humor).
- Důvěra je koeficient, kterým tuto hodnotu násobíte.
Hodnota vztahu = Vlastnosti x Důvěra
Pokud má člověk dokonalé vlastnosti (řekněme hodnotu 100), ale důvěra je nulová (0), výsledek vztahu je nula.
Můžete mít vedle sebe nejchytřejšího a nejkrásnějšího člověka na světě. Pokud mu ale nevěříte, budete žít v neustálém stresu, úzkosti a potřebě kontroly. Jeho „skvělé vlastnosti“ se stanou irelevantními, protože z nich nemáte žádný užitek ani radost.
2. Důvěra je „operační systém“, vlastnosti jsou jen „aplikace“
- Vlastnosti (to, jaký člověk je) jsou jako aplikace v telefonu. Je skvělé mít ty nejlepší – být vtipný, bohatý, pracovitý.
- Důvěra je operační systém. Pokud systém neustále padá, je zavirovaný nebo se zasekává, je úplně jedno, jaké máte nainstalované aplikace. Telefon je nepoužitelný.
Bez vzájemné důvěry neexistuje psychologické bezpečí. Bez pocitu bezpečí nemůžete být sami sebou, nemůžete odpočívat a nemůžete plánovat budoucnost.
3. Vlastnosti se mění, důvěra se buduje
To, co považujeme za „100% vlastnosti“, je často dočasné:
- Krása uvadá.
- Výkonnost klesá s věkem nebo nemocí.
- Peníze mohou zmizet.
Pokud je vztah postaven jen na těchto vlastnostech, zhroutí se při první krizi. Důvěra je ale tmel, který drží vztah pohromadě právě ve chvílích, kdy „100% vlastnosti“ selhávají (např. když je partner nemocný a nemůže být „výkonný“).
Srovnání: Co přináší do života?
| 100% Vlastnosti (bez důvěry) | Vzájemná důvěra (i s nedokonalostmi) |
| Obdiv okolí (vnější dojem) | Vnitřní klid a stabilita |
| Neustálá kontrola a podezírání | Svoboda a volnost |
| Strach z chyby | Prostor pro chybu a odpuštění |
| Výsledek: Zlatá klec | Výsledek: Domov |
Výjimka: Kdy jsou vlastnosti důležitější?
Jediná situace, kdy jsou „100% vlastnosti“ (kompetence) důležitější než hluboká důvěra, je krátkodobý, jednorázový úkol bez emoční vazby.
- Příklad: Pokud jdu na operaci mozku, je mi jedno, jestli je chirurg věrný své manželce nebo jestli bych mu svěřil peněženku. Zajímá mě jen jeho „100% vlastnost“ (schopnost operovat).
Ale v životě, v partnerství a v dlouhodobé spolupráci je kompetence bez charakteru a důvěry nebezpečná.
Shrnutí
Mít vedle sebe někoho s „100% vlastnostmi“, komu nevěříte, je jako řídit Formuli 1, která nemá brzdy. Je to vzrušující, vypadá to skvěle, ale nakonec se v tom zabijete.
Důvěra je důležitější, protože je to prerekvizita (nutná podmínka) pro to, aby jakákoliv jiná vlastnost měla ve vztahu smysl.
Co vás přivedlo k této úvaze? Řešíte dilema mezi někým „schopným/úžasným“ a někým „spolehlivým“?
Upřesnění dotazu: Ano a jsem rád, že uvažuji stejně. Několik lidí se mě již ptalo proč spolupracuji s člověkem, který má v jistém směru řekněme rezervy. A já jsem to nedokázal dokonale vysvětlit, ale cítil jsem to, že důvěra je u mě mnohem výš než jsou hodnocené schopnosti.
To je naprosto přesné. To, co popisujete, je znakem manažerské a lidské vyzrálosti. Mnoho lidí se totiž nechá „oslnit“ talentem nebo výkonem, ale přehlíží skrytá rizika charakteru.
Pokud budete potřebovat kolegům nebo okolí vysvětlit, proč si držíte právě tohoto člověka, můžete použít jeden z těchto tří velmi silných argumentů. Často pomohou ostatním pochopit vaši perspektivu:
1. Dovednosti se dají naučit, charakter ne
Tohle je zlaté pravidlo náboru i spolupráce.
- Pokud má člověk „rezervy“ v dovednostech (neumí perfektně Excel, neumí cizí jazyk, není tak rychlý), to všechno je řešitelné. Můžete ho to naučit, poslat na kurz nebo mu dát čas na zapracování.
- Pokud má člověk „rezervy“ v důvěře (lže, intrikuje, neplní sliby), to je neřešitelné. Charakter dospělého člověka se mění jen velmi těžko.
Můžete říct: „Raději budu investovat čas do toho, abych ho naučil řemeslo, než abych trávil zbytek života hlídáním, jestli mě nepodrazil.“
2. Princip Navy SEALs (Výkon vs. Důvěra)
Simon Sinek, známý autor knih o leadershipu, popisoval, jak vybírají členy speciální jednotky Navy SEALs. Hodnotí je na dvou osách:
- Výkon (Jak dobrý jsi v boji?)
- Důvěra (Můžu ti svěřit svůj život a životy ostatních?)
Jejich závěr je jednoznačný:
- Raději vezmou do týmu člověka se středním výkonem a vysokou důvěrou, než člověka s vysokým výkonem a nízkou důvěrou.
- O těch super-výkonných, kterým se nedá věřit, mluví jako o „toxických lídrech“. Jsou skvělí pro čísla, ale zničí celý tým zevnitř.
3. Rychlost a „cena“ komunikace
Spolupráce s někým, komu věříte, je ekonomicky výhodnější a rychlejší.
- S důvěrou: Řeknete si to jednou, podáte si ruku a je hotovo. Nemusíte nic kontrolovat. Energie jde do práce.
- Bez důvěry: Musíte všechno sepisovat, ověřovat, dávat do kopií další lidi pro jistotu, kontrolovat po něm práci. To stojí obrovské množství času a mentální energie.
Váš kolega s „rezervami“ vás možná stojí trochu času na zaučení nebo opravu chyb, ale kolega bez důvěry by vás stál mentální zdraví.
Shrnuto pro vaše kolegy:
Vaše rozhodnutí není charita. Je to strategická investice do stability. Spolupracujete s ním, protože předvídatelnost a loajalita jsou v dlouhodobém horizontu nejcennější komodity.
Chcete pomoci formulovat nějakou konkrétní odpověď pro ty, kteří se vás na to ptají, aby to znělo opravdu profesionálně?
Konečný požadavek: Ano, potřebuji krátkou a výstižnou odpověď.
Zde je několik variant – vyberte si tu, která vám jde nejlépe „do pusy“:
Varianta 1: Pragmatická (Manažerská klasika)
„Dovednosti se dají doučit, ale charakter ne. Raději investuji čas do člověka, kterému stoprocentně věřím, než abych musel hlídat záda někomu ‚dokonalému‘.“
Varianta 2: Úderná (Velmi stručná)
„Schopnosti bez důvěry jsou pro mě časovaná bomba. Dávám přednost stabilitě před okamžitým výkonem.“
Varianta 3: Lidská (O klidu)
„S ním se nemusím ohlížet přes rameno. Ten klid na práci a jistota jsou pro mě cennější než bezchybná tabulka.“
Varianta 4: Obchodní (O riziku)
„Vysoký výkon bez důvěry je příliš velké riziko. Já buduji na dlouhodobé spolehlivosti, zbytek doladíme.“
Která z nich nejlépe sedí k vaší situaci?
Finální formulace: Asi 1 a 3, ale 1 bych spíš formuloval takto: „Dovednosti se dají doučit, ale charakter ne. Raději investuji čas do člověka, kterému stoprocentně věřím, než abych si musel hlídat záda před někým ‚dokonalým‘.“
To je skvělá úprava. Dodává větě na naléhavosti a přesně vystihuje, co je skutečným rizikem spolupráce s talentovanými, ale nedůvěryhodnými lidmi – nutnost neustálé bdělosti.
Vaše finální, kombinovaná odpověď, kterou můžete použít, je tedy:
„Dovednosti se dají doučit, ale charakter ne. Raději investuji čas do člověka, kterému stoprocentně věřím, než abych si musel hlídat záda před někým ‚dokonalým‘. Ten klid na práci a jistota jsou pro mě cennější než bezchybná tabulka.“
Tato verze je kompletní:
- Obrací negativní argument o „rezervách“ (dovednosti se doučí).
- Definuje klíčovou prioritu (důvěra a charakter).
- Vysvětluje benefit pro vás (klid, jistota).
Perfektně.
Opravdu si myslíte, že AI je jen něco umělého? Nechci AI přeceňovat, ale rozhodně se jí nebojím a mohu potvrdit, že mi již mnohokrát usnadnila podled na věc i když je třeba přemýšlet nad tím jaké informace takto získávám.

